Linka pro oznamovatele

eV souladu s § 21 odst. 6 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML Zákon“), musí každý povinný subjekt zavést vnitřní oznamovací systém ve smyslu zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů („Zákon o ochraně oznamovatelů“). Součástí tohoto zavedeného systému je možnost každého pracovníka (včetně osob, které jsou pro Společnost činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu) podat oznámení o jednáních, která jsou popsána níže.

Jaké jednání má být oznamováno?

Oznámení lze podat k porušení povinností dle AML zákona a další oznámení ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů, a to jednání, které

• Má znaky trestného činu;
• Má znaky spáchání přestupu, za který právní předpis stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč;
• Porušuje Zákon o ochraně oznamovatelů;
• Porušuje právní předpisy nebo předpisy Evropské unie v oblasti finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů;
• Porušuje právní předpisy nebo předpisy Evropské unie v oblasti daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví, radiační ochrany a jaderné bezpečnosti, hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek, ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví;
• Jste svědky porušování pravidel dle AML zákona.

 

Nemusíte být svědky toho, že je jednání ohledně činů uvedených výše dokonáno, postačí, pokud máte podezření, že takové jednání hrozí a máte důvodné podezření, že by mohl následek v budoucnu nastat.

Důležité je, abyste měli pádný důvod se domnívat, že oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Oznámení by se také mělo opírat o věrohodná fakta a skutečnosti.

Pokud byste činili oznámení o skutečnostech, které se týkají bezpečnosti České republiky, takové oznámení bychom nemohli posuzovat podle tohoto Zákona o ochraně oznamovatelů. Tyto informace jsou totiž z oznámení vyloučeny. Konkrétní výčet takto vyloučených oblastí naleznete v § 3 odst. 3 Zákona o ochraně oznamovatelů (zejména jde o bezpečností otázky, zpravodajské služby apod.). Pokud byste podali oznámení v těchto oblastech, nejen, že nejste chránění dle zákona o ochraně oznamovatelů, ale můžete se dopustit také přestupku či dokonce trestného činu.

Veškerá oznámení můžete učinit také anonymně, přičemž zaručujeme, že se oznámením budeme zabývat stejně, jako v případě neanonymního oznámení.

 

Kdo oznámení řeší?

 Vaše oznámení přijme náš řešitel oznámení:

 

Lucie Šutovská

Tel. +420 724 193 075

Stella Eisenbarthová

Tel. +420 606 611 404

 

Řešitel oznámení je vázán mlčenlivostí a bude chránit vaši identitu a informace, které jste mu poskytli. Pokud učiníte anonymní oznámení, nebude řešitel oznámení pátrat po vaší totožnosti.

 

Jak podat oznámení?

Oznámení můžete podat:

 

• Prostřednictvím linky pro oznamovatele
• Ústně prostřednictvím telefonního čísla řešitele +420 724 193 075.
• Osobně ústně v sídle společnosti či v jiném místě stanoveném na základě dohody s řešitelem oznámení (dohodnout se můžete pomocí kontaktních údajů uvedených u řešitele oznámení výše), kdy podání oznámení vám bude umožněno v přiměřené lhůtě po podání Vaší žádosti, nejpozději však do 14 dnů.

V případě, že učiníte oznámení jiným způsobem, než prostřednictvím kanálů uvedených výše (například prostřednictvím e-mailu na jiného kolegu ve Společnosti) nebude takové oznámení považováno za oznámení ve smyslu Zákona o ochraně oznamovatelů. Společnost jej tak může vyřídit jiným způsobem a vám nenáleží ochrana dle Zákona o ochraně oznamovatelů.

 

Možnost externího oznámení

Kromě vnitřního oznamovacího systému umožňuje Zákon o ochraně oznamovatelů využít také další způsoby oznámení. Těmito externími způsoby oznámení jsou:

-    Oznámení prostřednictvím oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti, který je dostupný na této adrese: https://oznamovatel.justice.cz/.
 
Protože na nás dopadá úprava AML, máme i specifická pravidla, kde je možné činit externí oznámení. Pokud se oznámení má týkat toho, že některý z našich pracovníků, vedení apod. porušil AML, nemůžete učinit externí oznámení prostřednictvím oznamovacího systému u Ministerstva spravedlnosti, případně uveřejnit takové oznámení. V takovém případě je potřeba oznámení učinit prostřednictvím:

• Finančního analytického úřadu.
• Komory daňových poradců České republiky
• Komory auditorů České republiky

 

Jak je oznámení řešeno?

Do sedmi kalendářních dnů vám písemně potvrdíme vaše oznámení, ledaže bylo oznámení učiněno anonymně (aniž bychom znali konkrétní adresu, na kterou můžeme odpovědět), nebo je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení Vaší totožnosti jiné osobě̌.

Řešitel na základě informací od vás prošetří okolnosti oznamovaného jednání ve Společnosti. Následně navrhne opatření na zabránění pokračování oznamovaného jednání a nápravu stavu. Přijetí a realizaci těchto opatření řešitel také kontroluje. Můžeme Vás ujistit, že Společnost vůči vám nepodnikne jakékoli odvetné opatření v souvislosti s podáním oznámení, jako je rozvázání pracovního poměru, snížení mzdy nebo jiné znevýhodnění, ukončení trvalé spolupráce či například snížení odměny.

Řešitel oznámení Vás nejpozději do 30 dnů od přijetí oznámení vyrozumí o tom, jak bylo oznámení řešeno. Ve složitých případech může být lhůta prodloužena až o 30 dnů, a to dvakrát za sebou. Poté, co budou přijata konkrétní opatření, bude váš řešitel oznámení informovat bez zbytečného odkladu.

Důležité informace před podáním

Můžete podávat pouze pravdivá a autentická oznámení. Nelze podávat vědomě nepravdivá oznámení. Pokud toto učiníte, zákon vás nechrání a mohou proti vám být přijata odvetná opatření a můžete nést následky jak ze strany Společnosti, tak ze strany poškozené osoby a státních orgánů.

Při podávání oznámení se také nelze dopouštět jednání, které by naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (jako například porušení listovního tajemství či nabourání se do informačního systému).