Zdanění v oblasti ostatních příjmů 

Začněme poměrně jednoduchým pravidlem, a to tím, že pod toto ustanovení spadají pouze a výlučně příjmy fyzických osob (pro právnické osoby platí zcela jiná pravidla), přičemž se jedná o všechny ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka (ve smyslu „bohatství“), a které současně nelze zařadit mezi jiné druhy příjmů dle předchozích ustanovení (§ 6 pro příjmy ze závislé činnosti, § 7 pro příjmy z podnikání, § 8 pro kapitálové příjmy a § 9 pro příjmy z pronájmu).

Úvodem bychom chtěli připomenout, že od počátku roku 2021 došlo ke zrušení solidární sazby daně ve výši 7 %, která byla aplikována pouze na příjmy ze závislé činnosti a z podnikání, a naopak byla zavedena druhá sazba daně ve výši 23 %, aplikovatelná na celkový základ daně, tedy souhrn základů daně dle § 6-10 ZDP. Příjem, který přesáhne 48násobek průměrné mzdy, bude proto zdaněn touto vyšší sazbou.

Dílčí základ daně z tzv. ostatních příjmů dle § 10 ZDP je stanoven jako příjem snížený o výdaje, které byly prokazatelně vynaloženy na jeho dosažení. Tyto výdaje v rámci jednotlivého druhu nesmí za dané zdaňovací období převýšit příslušné příjmy. Lze tedy říct, že v rámci § 10 není možné se dostat do ztráty.

Jak je však v českém právním řádu obvyklé, nic není bez výjimky. Pokud totiž výdaje související se zákonem stanovenými vybranými ostatními příjmy převyšují tyto příjmy v jednom zdaňovacím období, a v následujícím období dochází ke generování dalších příjmů, lze uplatnit i výdaje z předchozích období, a to až od výše příjmů daného zdaňovacího období. Je tudíž vhodné si vést evidenci s přehledem výdajů pro následující období.

Jednotlivý druh příjmu

Co se skrývá pod pojmem jednotlivý druh příjmu? Pokyn GFŘ D-22 jako příklad uvádí příjem z prodeje nemovitých věcí, prodeje movitých věcí, prodeje cenných papírů, příležitostných činností, příležitostný nájem movitých věcí a podobně.

V rámci jednotlivého druhu příjmu můžeme kompenzovat zisk z jednoho příjmu (transakce) se ztrátou dosaženou z druhého příjmu (transakce). Můžeme si uvést příklad na kryptoměnách, na které se hledí jako na jednotlivý druh příjmu v rámci ostatních příjmů. Pokud dosáhneme ztráty z prodeje Etherea, lze tuto ztrátu kompenzovat ze zisku z prodeje Bitcoinu. Nezapomínejme také, že kryptoměny nejsou cenné papíry! O jejich zdanění si přečtěte v našem článku Kryptoměny a daně.

Dále si v textu přiblížíme nejčastější kategorie ostatních příjmů.

Příjem z úplatného převodu

Častým příjmem, který se v daňovém přiznání vyskytuje, je příjem z úplatného převodu. Zákon v tomto ohledu mluví o příjmu z převodu (prodeje) nemovité věci, cenném papíru či jiné věci (zde se může jednat jako o movité věci, tak i o různá práva mající majetkovou hodnotu, jako např. právě již výše zmíněné kryptoměny).

Tyto příjmy lze ponížit o výdaje, které jsou zákonem přesně specifikovány. Jde především o nabývací cenu objektu převodu, příp. cenu zjištěnou, pokud byl nabyt bezúplatně (např. v rámci dědictví), dále zůstatkovou cenu odpisovaného hmotného majetku, pokud sloužil pro podnikání (podmínka zahrnutí v obchodním majetku) nebo k nájmu, ale také i služby spojené s pořízením či prodejem (realitní či makléřské služby apod.).

Nejprve ale doporučujeme zkontrolovat, zda se na daný příjem nevztahuje osvobození. U cenného papíru lze příjem osvobodit v těchto případech:

• příjem nepřesáhne limit 100 000 Kč (neplatí pro cenné papíry zahrnuté do obchodního majetku do 3 let od ukončení činnosti, pro kmenový list platí lhůta 5 let), nebo
• byl splněn časový test pro osvobození, který činí 3 roky (5 let u kmenového listu).

Přečtěte si také náš článek na téma Osvobození příjmu z prodeje nemovitosti, jehož součástí je i oznámení o osvobozených příjmech.

Příležitostný příjem

V tomto případě zákon explicitně vyjmenovává, jakého okruhu se daný příjem týká. Jedná se o příjmy:

• z příležitostných činností (nahodilý příjem, nesmí být vykonáván soustavně) nebo
• z příležitostného nájmu movitých věcí (nemovité věci jsou vyloučeny)
• ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem (lze uplatnit výdajový paušál 80 %), a
• z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.

Výše uvedený příjem je osvobozen, pokud v součtu za kalendářní rok nepřesáhne 30 000 Kč.

Příjmy z převodu účasti

Jedná se o účast na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti a převod družstevního podílu. I na daný příjem je možno uplatnit osvobození dle časového testu 5 let. Kdy je možné časový test zkrátit a na co se osvobození nevztahuje, je uvedeno v § 4 odst. 1 písm. s) ZDP.

Bezúplatný příjem

Zde se jedná o příjmy z titulu dědění, darování a majetkového prospěchu, pokud se nejedná o příjmy v rámci zaměstnání nebo podnikání.  V zákoně lze najít výčet těch příjmů, které jsou osvobozeny. Jedná se mj. o příjmy v rámci blízké rodiny, nebo nabyté příležitostně, pokud od stejného poplatníka částka v kalendářním roce nepřekročí 15 000 Kč.

Výhry z hazardních her

V této kategorii jsou rozlišovány jednotlivé druhy příjmů: loterie a tomboly, kurzové sázky a totalizátorové hry, technické hry, živé hry s výjimkou turnaje malého rozsahu, výhry z jiných hazardních her než již uvedených (specifikované v zákoně č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách).

Tyto příjmy musíte uvést ve svém daňovém přiznání, pokud překročily hranici 1 000 000 Kč. Do této výše jsou osvobozeny.

Výhry z reklamních, veřejných, sportovních soutěží a účtenkové loterie

Přesné znění zákona zní následovně: výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z účtenkové loterie, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.

Úprava zdanění v tomto bodě je odlišná v tom smyslu, že příjmy jsou zdaňované zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, tedy tzv. srážkovou daní. Další specifika těchto příjmů naleznete níže.

• Výhra vyplacená v hotovosti – pořadatel soutěže (plátce) zdaní výhru výše uvedenou sazbou a výherci vyplatí výhru v čisté výši po zdanění.
• Výhra v nepeněžité formě (např. zboží či služba) – základem daně je hodnota věcné ceny. Opět je nutné plátcem odvést srážkovou daň a je to tedy odpovědností toho, kdo výhru poskytuje.

Příjem ze zdrojů v zahraničí

U vybraných druhů příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí je možné takovýto příjem zahrnout do znovuzavedeného tzv. samostatného základu daně, který je zdaňován sazbou daně ve výši 15 %. Výhoda tohoto způsobu zdanění tkví v tom, že je tak možné se vyhnout progresivní sazbě daně ve výši 23 %, pokud by základ daně přesáhl 48násobek průměrné mzdy. Na druhé straně je nevýhoda ve velice omezené možnosti uplatnění souvisejících výdajů či slev na dani.

Zbylé kategorie ostatních příjmů

Kromě výše uvedených příjmů je vždy nutno zvážit také možné zdanění příjmů uvedených níže, jelikož i u těchto příjmů se často uplatňují velice specifická pravidla. Neváhejte se proto obrátit na daňového poradce také v případě, že jste obdrželi některý z následujících příjmů:

• příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému;
• přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky;
• podíl člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu;
• příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast;
• příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu;
• příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem;
• příjem z výměnku;
• příjem obmyšleného ze svěřenského fondu;
• příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu.

Obdrželi jste zdanitelný příjem a zaskočila vás výše daňové povinnosti, na kterou momentálně nemáte finance k úhradě? Nezapomeňte, že s daňovým poradcem můžete nejenom optimalizovat svou daňovou povinnost, ale také můžete lhůtu pro podání přiznání, tj. i platbu daňové povinnosti, odsunout až o 3 měsíce a vyhnout se tak případným sankcím!