Cílem veškerých změn mělo být naplnění zásady „no tax before cash“, tj. aby platba daní byla až v okamžiku, kdy zaměstnanec získané podíly či akcie zpeněží a reálně bude mít k dispozici zdroje na jejich úhradu. Zda toho bylo skutečně dosaženo, necháváme na uvážení pozorného čtenáře.
V první řadě je důležité si uvědomit, že příjem, který zaměstnanci plyne v souvislosti s účastí na zaměstnaneckém akciovém opčním plánu, je považován za příjem ze závislé činnosti. Jsou přesně definovány okamžiky, kdy má být daný příjem zdaněn, a to následovně (přednost má vždy ten, který nastane jako první):
Na okamžik zdanění je navázán také odvod sociálního a zdravotního pojištění (jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele). Ke sjednocení termínu zdanění a platby sociálního a zdravotního pojištění dochází od 1. července 2024, kdy příslušné předpisy odkazují na zákon o daních z příjmů. V této souvislosti je nutné zdůraznit povinnost zaměstnance oznámit svému zaměstnavateli skutečnost, že došlo k některému z vyjmenovaných okamžiků zdanění, a to do konce měsíce, ve kterém nastal.
Výše zdanitelného příjmu ze závislé činnosti je stanovena jako rozdíl mezi aktuální tržní cenou a cenou, kterou zaměstnanec za podíl či akcie platí. Je však možné zohlednit při výpočtu tohoto zdanitelného příjmu pokles hodnoty podílu či akcie od doby nabytí do okamžiku zdanění, tzn. že zdanění podlehne nižší částka.
Závěrem bychom ještě chtěli uvést, že pokud zaměstnanec nedrží své akcie či podíly dostatečně dlouho a nesplní časový test pro osvobození, podléhá příjem z prodeje akcií či podílů zdanění jako ostatní příjem.
Pokud Vaše společnost zvažuje motivovat své zaměstnance formou ESOP či ji již máte, rádi Vám pomůžeme nastavit či posoudit aktuální stav ESOP z daňového hlediska.
Přečtěte si také