Účetní závěrka v době covidové

Jaký je význam účetní závěrky?

Účetní závěrka je jedna ze zásadních a komplexních informací o podniku, které jsou dostupné pro širokou škálu uživatelů od bank, investorů až k finančnímu úřadu. Jejím cílem je poskytnout informace nejen o výsledcích hospodaření za dané období, ale také o stavu majetku a závazků společnosti. Informace v účetní závěrce musí být ze zákona spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.

Jaké jsou dopady Covidu v účetní závěrce?

Společnost by měla v příloze anebo výroční zprávě detailně popsat vliv covid pandemie na její ekonomickou situaci, a to i v případě, že nedošlo k žádným významným dopadům na fungování a nepřetržité trvání společnosti.

Mezi nejčastější negativní dopady pandemie, které musí být v příloze okomentován, patří:

• výpadky výroby;
• přerušení dodavatelských řetězců;
• nedostatek personálu;
• snížené tržby, zisky či produktivita;
• uzavírky zařízení a obchodů;
• prodlevy v plánovaných rozšířeních obchodní činnosti;
• neschopnost získat potřebné finance;
• zvýšená volatilita hodnoty finančních nástrojů;
• omezený cestovní ruch, omezení cest, které nejsou nezbytně nutné, jakož i sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit.

Jak správně sestavit účetní závěrku

Důležitým předvojem účetní závěrky je inventarizace. Zjišťuje se při ní skutečný stav majetku a závazků a zaznamenávají se v inventurních soupisech. Inventarizaci podléhají všechny složky aktiv a pasiv.

Účetní jednotky mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni a jsou povinny prokázat provedení inventarizace po dobu 5 let po jejím provedení dle § 29 odst. 3, zákona 563/1991 Sb. o účetnictví.

Inventura může být fyzická sloužící ke zjištění skutečného stavu majetku počítáním, měřením a vážením, jako např. u zásob a pokladní hotovosti. Na základě zjištění se poté provede zápis z fyzické inventury.

Zjištěné inventarizační rozdíly, tj. přebytky a manka vyúčtují účetní jednotky výsledkově do účetního období, za které se inventarizací stav majetku ověřuje.

Za druhé dokladová inventura slouží ke zjištění skutečného stavu majetku a závazků, u kterého nelze provést fyzickou inventuru např. pohledávky a závazky. Při ní je skutečný stav zjišťován na základě různých dokladů např. faktur a sestavením rozpisů jednotlivých složek aktiv a pasiv.

Účetní uzávěrka zahrnuje konečnou kontrolu účetnictví a zaúčtování specifických případů k rozvahovému dni. Nejčastější uzávěrkové operace jsou:

• Odpisy dlouhodobého majetku – hodnota majetku není při pořízení jednorázově promítnuta v nákladech a do nákladů se formou odpisů promítne postupně.
• Opravné položky – dočasné snížení hodnoty majetku zejména nedobytných pohledávek vyjadřujeme pomocí opravných položek, jejichž tvorba vyplývá ze zásady opatrnosti. Mohou se vytvářet i opravné položky z titulu očekávaných úvěrových ztrát.
• Časové rozlišení, dohadné účty, rezervy – účtování o těchto položkách naplňuje akruální princip účetnictví. Účtujeme tak náklady a výnosy do období, s nímž věcně a časově souvisí. Je potřeba zvážit vytvoření rezerv na nevýhodné smlouvy a restrukturalizaci společnosti, pokud hrozí úpadek.
• Kurzové rozdíly – majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni devizovým kurzem České národní banky.
• Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení – k rozvahovému dni musí být účet vypořádán do nerozděleného zisku anebo neuhrazených ztrát. Valná hromada během běžného období roku rozhodne, jak s ním naloží.
• Odložená daň – účetní nástroj, který slouží k zachycování zásady věrného a poctivého zobrazení skutečností v účetnictví. Povinnost účtovat o odložené dani mají účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a účetní jednoty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní jednotky ji vykazují a účtují o ní dobrovolně.
• Daň splatná – účetní jednotky účtují k rozvahovému dni o dluhu splatné daně. Částka by měla souhlasit s daňovou povinností v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud její skutečná výše není ke dni sestavení účetní závěrky známa, může účetní jednotka zaúčtovat rezervu na daň z příjmu, která je v rozvaze podobně jako skutečný daňový závazek započítávána se zaplacenými zálohami na daň z příjmu během účetního období.

Jaký je termín sestavení, schválení a zveřejnění účetní závěrky

Účetní závěrka bývá většinou v podobě tzv. řádné, tj. jednou za 12 měsíců, kdy jejím zpracováním dojde k uzavření ročního účetního období.

Seznámení a schválení konečné podoby účetní závěrky probíhá na zasedání valné hromady, kterou dle zákona musí jednou do roka svolat statutární orgán společnosti. Statutární orgán (jednatel a představenstvo) nese obecně odpovědnost za účetnictví a z něho vyplývající účetní závěrku, to znamená i za v ní prezentované výsledky.

Ke schválení účetní závěrky musí dojít nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Pokud je účetní závěrka vypracována k 31. 12.2019 měla by být tedy do 30. 6. 2020 svolána valná hromada a účetní závěrka schválena.

Dle zákona č. 191/2020 Sb., Lex covid justice dochází k posunu lhůty pro schválení účetní závěrky za rok 2019, až 3 měsíce po skončení mimořádného epidemiologického opatření, tj. až do 31. prosince 2020. Tento nový zákon přináší i řadu změn, především možnost konat zasedání orgánů pomocí videokonference a prodlužuje funkční období členů orgánů.

Bohužel pokud se Vám nepodaří schválit a zveřejnit v obchodním rejstříku účetní závěrku za rok 2019 do 31.12.2020 hrozí Vám od finančního úřadu pokuta až do výše 3 % brutto hodnoty aktiv.

Připomínáme, že malé a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí stále zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. Ostatní jednotky mají povinnost zveřejňovat vše rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a pokud jsou auditované i výroční zprávu a zprávu auditora.

Jestliže nebude účetní závěrka nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zpráva uveřejněna ve výše uvedené lhůtě, může být společnosti uložena i pokuta od rejstříkového soudu.

Jak je popsáno výše, uzávěrkových operací a termínů, které je potřeba pohlídat je mnoho a nemělo by se na nic zapomenout jinak hrozí nemalé sankce. V případě, že byste v těchto oblastech potřebovali naši pomoc, jsme Vám plně k dispozici.

Na závěr článku bychom Vám chtěli popřát příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku 2021 mnoho zdraví a úspěchů!