Účetní závěrka roku 2023

Účetní závěrku je povinna sestavit každá účetní jednotka, který vede účetnictví. Ta ji však musí sestavit v různém vymezení a rozsahu, záleží na velikosti firmy, říkáme, že společnost sestavuje účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li zákon o účetnictví jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku pouze ty účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Každá účetní závěrka je nedílný celek a musí ji minimálně tvořit rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v předchozích dvou výkazech. Pro splnění povinnosti plného rozsahu je potřeba sestavit i přehled o peněžních tocích, změnách vlastního kapitálu apod.

Jaký je význam účetní závěrky?

Účetní závěrka je jedna ze zásadních a komplexních informací o podniku. Jejím cílem je poskytnout informace nejen o výsledcích hospodaření za dané období, ale také o stavu majetku a závazků společnosti. Informace v účetní závěrce musí být ze zákona spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.

Nesprávné sestavení účetní závěrky nebo opomenutí úkonů, které s účetní závěrkou souvisejí, může vést k chybnému stanovení hospodářského výsledku a zkresleným informacím. Chybovosti se lze vyhnout hlavně tím, že si na celý proces účetní jednotka nechá dostatek času. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí všech činností spojených s účetní závěrkou, je dělat kontroly rozvahových účtů – takzvaná dokladová inventarizace – v průběhu účetního období tak, aby se nedělaly pouze jednou za účetní období, ale minimálně dvakrát z důvodu možných problémů a nevyřešených záležitostí, na které již může být pozdě na konci účetního období. Dalším předpokladem je začít včas řešit provedení fyzických inventur majetku a zásob, to znamená čtyři měsíce před koncem účetního období.

Jaký správně sestavit účetní závěrku?

Prvním krokem účetní závěrky je inventarizace. Zjišťuje se při ní skutečný stav majetku a závazků a zaznamenávají se v inventurních soupisech. Inventarizaci podléhají všechny složky aktiv a pasiv. Účetní jednotky mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni a jsou povinny prokázat provedení inventarizace po dobu 5 let po jejím provedení dle § 29 odst. 3, zákona 563/1991 Sb. o účetnictví.

Inventura je fyzická sloužící ke zjištění skutečného stavu majetku počítáním, měřením a vážením, jako např. u zásob a pokladní hotovosti. Na základě zjištění se poté provede zápis z fyzické inventury. Zjištěné inventarizační rozdíly, tj. přebytky a manka vyúčtují účetní jednotky výsledkově do účetního období, za které se inventarizací stav majetku ověřuje.

Za druhé dokladová inventura slouží ke zjištění skutečného stavu majetku a závazků, u kterého nelze provést fyzickou inventuru např. pohledávky a závazky. Při ní je skutečný stav zjišťován na základě různých dokladů např. faktur a sestavením rozpisů jednotlivých složek aktiv a pasiv.

Účetní uzávěrka zahrnuje konečnou kontrolu účetnictví a zaúčtování specifických případů k rozvahovému dni. Nejčastější uzávěrkové operace jsou:

• Odpisy dlouhodobého majetku – hodnota majetku není při pořízení jednorázově promítnuta v nákladech a do nákladů se formou odpisů promítne postupně.
• Opravné položky – dočasné snížení hodnoty majetku zejména nedobytných pohledávek vyjadřujeme pomocí opravných položek, jejichž tvorba vyplývá ze zásady opatrnosti. Mohou se vytvářet i opravné položky z titulu očekávaných úvěrových ztrát.
• Časové rozlišení, dohadné účty, rezervy – účtování o těchto položkách naplňuje akruální princip účetnictví. Účtujeme tak náklady a výnosy do období, s nímž věcně a časově souvisí. Je potřeba zvážit vytvoření rezerv na nevýhodné smlouvy a restrukturalizaci společnosti, pokud hrozí úpadek.
• Kurzové rozdíly – majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni devizovým kurzem České národní banky.
• Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení – k rozvahovému dni musí být účet vypořádán do nerozděleného zisku anebo neuhrazených ztrát. Valná hromada během běžného období roku rozhodne, jak s ním naloží.
• Odložená daň – účetní nástroj, který slouží k zachycování zásady věrného a poctivého zobrazení skutečností v účetnictví. Povinnost účtovat o odložené dani mají účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a účetní jednoty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní jednotky ji vykazují a účtují o ní dobrovolně.
• Daň splatná – účetní jednotky účtují k rozvahovému dni o dluhu splatné daně. Částka by měla souhlasit s daňovou povinností v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud její skutečná výše není ke dni sestavení účetní závěrky známa, může účetní jednotka zaúčtovat rezervu na daň z příjmu, která je v rozvaze podobně jako skutečný daňový závazek započítávána se zaplacenými zálohami na daň z příjmu během účetního období.

V čem se nejčastěji chybuje?

Podnikatelé vesměs chybují nejvíce v tom, že do účetního výsledku hospodaření nezahrnou všechny relevantní údaje – třeba opravné položky k majetku, zásobám po lhůtě trvanlivosti či k pohledávkám po splatnosti. Nebo vynechají dohadné položky, na již poskytnuté služby, ještě však nevyfakturované k datu účetní závěrky.

Jelikož z účetního výsledku hospodaření vychází jako ze základu daňový výsledek hospodaření, tak v případě, že účetní závěrka neobsahuje vše podstatné a účetní výsledek hospodaření byl vypočten nepřesně, bude i daňový výsledek hospodaření nepřesný.

Pokud se skutečně účetní jednotce podaří v účetní závěrce udělat nějakou chybu, není ještě nic ztraceno. Opravu účetní závěrky lze provést do zákonného termínu podání přiznání k dani z příjmů – tedy do tří měsíců po skončení účetního období. V případě využití služeb daňového poradce či auditora pak do šesti měsíců po skončení účetního období.

Po těchto termínech účetní jednotka opravuje chyby z předchozích účetních období proúčtováním v aktuálním účetním období. Z praxe lze říct, že pokud se jedná o nevýznamnou chybu lze opravu provést ve výsledkových účtech aktuálního účetního období. K opravě významných chyb minulého období se používá speciální účet Jiný výsledek hospodaření. Obě tyto možnosti oprav musí být podrobně popsány v příloze účetní závěrky.

Z pohledu daňového lze opravu chyb řešit formou opravného daňového přiznání, pokud ještě neuplynul termín pro podání řádného daňového přiznání. Pokud již tato lhůta uplynula, opravu je nutno řešit podáním dodatečného přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, ke kterému se chyba vztahuje, pokud ovšem ještě běží lhůta pro vyměření daně, která je standardně tři roky od termínu pro podání daňového přiznání.

Na co by se nemělo zapomenout v příloze účetní závěrky

Příloha účetní závěrky by měla dle §39 uvádět doplňující informace:

• o účetní jednotce
• o použitých účetních zásadách a metodách a způsobech oceňování
• doplňující o pohledávkách a závazcích, nákladech a výnosech
• malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu uvádí informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
• o dlouhodobých aktivech (počáteční a konečné zůstatky, přírůstky a úbytky atd.)
• povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze
• o transakcích se spřízněnou stranou
• doplňující k vydaným akciím
• o průměrném přepočteném počtu zaměstnanců
• výši odměn přiznaných za účetní období členům správních, řídících a dozorčích orgánů
• o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty
• o odložené dani
• rozčlenění tržeb služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky.
• účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze v této konsolidované účetní závěrce
• s ohledem na významnost účetní jednotky uvádí v příloze v účetní závěrce také souhrnná vykázání typů účetních případů uvedených v § 58 odst. 2 postupů účtování pro podnikatele, kde jsou vyjmenovány položky, jež se v účetní závěrce nepovažují za vzájemné zúčtování, například kurzové rozdíly, zisky a ztráty z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, vykázání rezervy a uhrazených záloh na daň z příjmů a jiné události po rozvážném dni
• vysvětlení oprav minulého období popsané výše
• v účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které se staly účetní jednotce až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
• účetní jednotky vykazují v aktuálních účetních závěrkách srovnávací údaje, které pocházejí z minulých účetních závěrek, ale upraví tyto srovnávací údaje, pokud taková změna přispěje k časové srovnatelnosti aktuálních a srovnávacích údajů. Pokud dojde k úpravám srovnávacích údajů, a tudíž srovnávací údaje uvedené v aktuální účetní závěrce se budou lišit od původních hodnot uvedených v minulých účetních závěrkách, účetní jednotka uvede v příloze rozpis všech významných změn

Přílohy v účetní závěrce za rok 2023 by měly nově reflektovat:

• v bodě následné události novelu zákona o účetnictví a související novelu vyhlášky, týkající se zejména možnosti použít funkční měnu a zveřejnění v souvislosti s novou legislativou k dorovnávacím daním. Vzhledem k tomu, že ustanovení vyhlášky týkající se použití funkční měny a požadavků na zveřejnění informací o dorovnávací dani jsou na základě přechodných ustanovení účinné pro účetní závěrky sestavené od 1. 1. 2024, domníváme se, že tyto informace by měly být v případě, kdy jsou pro účetní jednotku relevantní, zveřejněny již v příloze účetní závěrky za rok 2023
• ve výpočtu odložené daně zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 % od 1.1. 2024
• komentář k činnosti účetní jednotky v daném roce a o očekávaném vývoji v následujících roce, vysvětlení vnějších faktorů ovlivňujících hospodářskou činnost v roce 2023 např. vysoká míra inflace zvyšuje náklady na nákup vstupů a následně náklady na prodej produkce, zejména tlak na růst reálných mezd zaměstnanců

Připomínáme, že malé a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. Ostatní jednotky mají povinnost zveřejňovat vše rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a pokud jsou auditované i výroční zprávu a zprávu auditora.

Jak je popsáno výše, sestavení účetní závěrky a její přílohy je komplexní proces. V případě opomenutí některé části hrozí zkreslení výsledku hospodaření účetní jednotky. V případě jakýchkoliv nejasností se na nás neváhejte obrátit, rádi Vám se sestavením účetní závěrky pomůžeme.