Účetní závěrku je povinna sestavit každá účetní jednotka, který vede účetnictví. Ta ji však musí sestavit v různém vymezení a rozsahu, záleží na velikosti firmy, říkáme, že společnost sestavuje účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li zákon o účetnictví jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku pouze ty účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Každá účetní závěrka je nedílný celek a musí ji minimálně tvořit rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v předchozích dvou výkazech. Pro splnění povinnosti plného rozsahu je potřeba sestavit i přehled o peněžních tocích, změnách vlastního kapitálu apod.
Účetní závěrka je jedna ze zásadních a komplexních informací o podniku. Jejím cílem je poskytnout informace nejen o výsledcích hospodaření za dané období, ale také o stavu majetku a závazků společnosti. Informace v účetní závěrce musí být ze zákona spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.
Nesprávné sestavení účetní závěrky nebo opomenutí úkonů, které s účetní závěrkou souvisejí, může vést k chybnému stanovení hospodářského výsledku a zkresleným informacím. Chybovosti se lze vyhnout hlavně tím, že si na celý proces účetní jednotka nechá dostatek času. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí všech činností spojených s účetní závěrkou, je dělat kontroly rozvahových účtů – takzvaná dokladová inventarizace – v průběhu účetního období tak, aby se nedělaly pouze jednou za účetní období, ale minimálně dvakrát z důvodu možných problémů a nevyřešených záležitostí, na které již může být pozdě na konci účetního období. Dalším předpokladem je začít včas řešit provedení fyzických inventur majetku a zásob, to znamená čtyři měsíce před koncem účetního období.
Prvním krokem účetní závěrky je inventarizace. Zjišťuje se při ní skutečný stav majetku a závazků a zaznamenávají se v inventurních soupisech. Inventarizaci podléhají všechny složky aktiv a pasiv. Účetní jednotky mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni a jsou povinny prokázat provedení inventarizace po dobu 5 let po jejím provedení dle § 29 odst. 3, zákona 563/1991 Sb. o účetnictví.
Inventura je fyzická sloužící ke zjištění skutečného stavu majetku počítáním, měřením a vážením, jako např. u zásob a pokladní hotovosti. Na základě zjištění se poté provede zápis z fyzické inventury. Zjištěné inventarizační rozdíly, tj. přebytky a manka vyúčtují účetní jednotky výsledkově do účetního období, za které se inventarizací stav majetku ověřuje.
Za druhé dokladová inventura slouží ke zjištění skutečného stavu majetku a závazků, u kterého nelze provést fyzickou inventuru např. pohledávky a závazky. Při ní je skutečný stav zjišťován na základě různých dokladů např. faktur a sestavením rozpisů jednotlivých složek aktiv a pasiv.
Účetní uzávěrka zahrnuje konečnou kontrolu účetnictví a zaúčtování specifických případů k rozvahovému dni. Nejčastější uzávěrkové operace jsou:
Podnikatelé vesměs chybují nejvíce v tom, že do účetního výsledku hospodaření nezahrnou všechny relevantní údaje – třeba opravné položky k majetku, zásobám po lhůtě trvanlivosti či k pohledávkám po splatnosti. Nebo vynechají dohadné položky, na již poskytnuté služby, ještě však nevyfakturované k datu účetní závěrky.
Jelikož z účetního výsledku hospodaření vychází jako ze základu daňový výsledek hospodaření, tak v případě, že účetní závěrka neobsahuje vše podstatné a účetní výsledek hospodaření byl vypočten nepřesně, bude i daňový výsledek hospodaření nepřesný.
Pokud se skutečně účetní jednotce podaří v účetní závěrce udělat nějakou chybu, není ještě nic ztraceno. Opravu účetní závěrky lze provést do zákonného termínu podání přiznání k dani z příjmů – tedy do tří měsíců po skončení účetního období. V případě využití služeb daňového poradce či auditora pak do šesti měsíců po skončení účetního období.
Po těchto termínech účetní jednotka opravuje chyby z předchozích účetních období proúčtováním v aktuálním účetním období. Z praxe lze říct, že pokud se jedná o nevýznamnou chybu lze opravu provést ve výsledkových účtech aktuálního účetního období. K opravě významných chyb minulého období se používá speciální účet Jiný výsledek hospodaření. Obě tyto možnosti oprav musí být podrobně popsány v příloze účetní závěrky.
Z pohledu daňového lze opravu chyb řešit formou opravného daňového přiznání, pokud ještě neuplynul termín pro podání řádného daňového přiznání. Pokud již tato lhůta uplynula, opravu je nutno řešit podáním dodatečného přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, ke kterému se chyba vztahuje, pokud ovšem ještě běží lhůta pro vyměření daně, která je standardně tři roky od termínu pro podání daňového přiznání.
Příloha účetní závěrky by měla dle §39 uvádět doplňující informace:
Přílohy v účetní závěrce za rok 2023 by měly nově reflektovat:
Připomínáme, že malé a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. Ostatní jednotky mají povinnost zveřejňovat vše rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a pokud jsou auditované i výroční zprávu a zprávu auditora.
Jak je popsáno výše, sestavení účetní závěrky a její přílohy je komplexní proces. V případě opomenutí některé části hrozí zkreslení výsledku hospodaření účetní jednotky. V případě jakýchkoliv nejasností se na nás neváhejte obrátit, rádi Vám se sestavením účetní závěrky pomůžeme.
Přečtěte si také