Účetní závěrka je zákonná povinnost každé společnosti, která se musí splnit nezávisle na prosperitě anebo úpadku. Už bezmála rok žijeme v napjaté době a dopady války na Ukrajině se promítají i do účetní závěrky. Na co by se nemělo zapomenout při jejím sestavení za rok 2022?
Účetní závěrku je povinna sestavit každá účetní jednotka, která vede účetnictví. Ta ji však musí sestavit v různém vymezení a rozsahu, záleží na velikosti firmy, přičemž říkáme, že společnost sestavuje účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li zákon o účetnictví jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku pouze ty účetní jednotky, které nejsou povinny mt účetní závěrku ověřenou auditorem.
Každá účetní závěrka je nedílný celek a musí ji tvořit minimálně rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v předchozích dvou výkazech. Pro splnění povinnosti plného rozsahu je potřeba sestavit i přehled o peněžních tocích, změnách vlastního kapitálu apod.
Jaký je význam účetní závěrky?
Účetní závěrka je jedna ze zásadních a komplexních informací o podniku, které jsou dostupné pro širokou škálu uživatelů od bank, investorů až k finančnímu úřadu. Jejím cílem je poskytnout informace nejen o výsledcích hospodaření za dané období, ale také o stavu majetku a závazků společnosti. Informace v účetní závěrce musí být ze zákona spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.
Jaké jsou dopady války v účetní závěrce?
V případě, že je společnost zasažena dopady války, měla by tak v příloze anebo výroční zprávě detailně popsat vliv války na její ekonomickou situaci, a to i v případě, že nedošlo k žádným významným dopadům na fungování a nepřetržité trvání společnosti.
Mezi nejčastější negativní dopady války, které musí být v příloze okomentovány, patří:
- výpadky výroby;
- přerušení dodavatelských řetězců;
- nedostatek personálu;
- snížené tržby, zisky či produktivita;
- uzavírky zařízení a obchodů;
- prodlevy v plánovaných rozšířeních obchodní činnosti;
- neschopnost získat potřebné finance;
- zvýšená volatilita hodnoty finančních nástrojů;
- omezený cestovní ruch, omezení cest, které nejsou nezbytně nutné, jakož i sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit.
Zasažené oblasti v účetnictví
- snížení hodnoty nefinančního majetku včetně goodwillu;
- ocenění zásob, odpisy zásob;
- opravné položky z titulu očekávaných úvěrových ztrát;
- rezervy na nevýhodné smlouvy;
- plány na restrukturalizaci;
- schopnost účetní jednotky pokračovat ve své činnosti.
Jak správně sestavit účetní závěrku?
Prvním krokem účetní závěrky je inventarizace. Zjišťuje se při ní skutečný stav majetku a závazků a výsledky se zaznamenávají v inventurních soupisech. Inventarizaci podléhají všechny složky aktiv a pasiv. Účetní jednotky mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem, ukončit inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni a jsou povinny prokázat provedení inventarizace po dobu 5 let po jejím provedení dle § 29 odst. 3, zákona 563/1991 Sb. o účetnictví.
Inventura může být fyzická sloužící ke zjištění skutečného stavu majetku počítáním, měřením a vážením, jako např. u zásob a pokladní hotovosti. Na základě zjištění se poté provede zápis z fyzické inventury. Zjištěné inventarizační rozdíly, tj. přebytky a manka vyúčtují účetní jednotky výsledkově do účetního období, za které se inventarizací stav majetku ověřuje.
Poté existuje dokladová inventura, která slouží ke zjištění skutečného stavu majetku a závazků, u kterého nelze provést fyzickou inventuru (např. pohledávky a závazky). Při ní je skutečný stav zjišťován na základě různých dokladů např. faktur a sestavením rozpisů jednotlivých složek aktiv a pasiv.
Účetní uzávěrka zahrnuje konečnou kontrolu účetnictví a zaúčtování specifických případů k rozvahovému dni. Nejčastější uzávěrkové operace jsou:
- Odpisy dlouhodobého majetku – hodnota majetku není při pořízení jednorázově promítnuta v nákladech a do nákladů se formou odpisů promítne postupně.
- Opravné položky – dočasné snížení hodnoty majetku, zejména nedobytných pohledávek, vyjadřujeme pomocí opravných položek, jejichž tvorba vyplývá ze zásady opatrnosti. Mohou se vytvářet i opravné položky z titulu očekávaných úvěrových ztrát.
- Časové rozlišení, dohadné účty, rezervy – účtování o těchto položkách naplňuje akruální princip účetnictví. Účtujeme tak náklady a výnosy do období, s nímž věcně a časově souvisí. Je potřeba zvážit vytvoření rezerv na nevýhodné smlouvy a restrukturalizaci společnosti, pokud hrozí úpadek.
- Kurzové rozdíly – majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni devizovým kurzem České národní banky.
- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení – k rozvahovému dni musí být účet vypořádán do nerozděleného zisku anebo neuhrazených ztrát. Valná hromada během běžného období roku rozhodne, jak s ním naloží.
- Odložená daň – účetní nástroj, který slouží k zachycování zásady věrného a poctivého zobrazení skutečností v účetnictví. Povinnost účtovat o odložené dani mají účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednoty, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní jednotky ji vykazují a účtují o ní dobrovolně.
- Daň splatná – účetní jednotky účtují k rozvahovému dni o dluhu splatné daně. Částka by měla souhlasit s daňovou povinností v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud její skutečná výše není ke dni sestavení účetní závěrky známa, může účetní jednotka zaúčtovat rezervu na daň z příjmu, která je v rozvaze, podobně jako skutečný daňový závazek, započítávána se zaplacenými zálohami na daň z příjmu během účetního období.
Na co by se nemělo zapomenout v příloze účetní závěrky
Příloha účetní závěrky by měla dle §39 uvádět doplňující informace:
- o účetní jednotce;
- o použitých účetních zásadách a metodách a způsobech oceňování;
- doplňující informace o pohledávkách a závazcích, nákladech a výnosech;
- malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu uvádí informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů;
- o dlouhodobých aktivech (počáteční a konečné zůstatky, přírůstky a úbytky atd.);
- povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze;
- o transakcích se spřízněnou stranou;
- doplňující informace k vydaným akciím;
- o průměrném přepočteném počtu zaměstnanců;
- výši odměn přiznaných za účetní období členům správních, řídících a dozorčích orgánů;
- o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty;
- o odložené dani;
- rozčlenění tržeb služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky. Tyto informace mohou být vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo účetní jednotku vážně poškodit; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v účetní závěrce;
- účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze v této konsolidované účetní závěrce;
- s ohledem na významnost účetní jednotky uvádí v příloze v účetní závěrce také souhrnná vykázání typů účetních případů uvedených v § 58 odst. 2 postupů účtování pro podnikatele, kde jsou vyjmenovány položky, jež se v účetní závěrce nepovažují za vzájemné zúčtování, například kurzové rozdíly, zisky a ztráty z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, vykázání rezervy a uhrazených záloh na daň z příjmů a jiné- události po rozvážném dni.
V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které se staly účetní jednotce až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. Uvádějí se takové informace, které by mohly ovlivnit úsudek uživatele.
Účetní jednotky vykazují v aktuálních účetních závěrkách srovnávací údaje, které pocházejí z minulých účetních závěrek, ale upraví tyto srovnávací údaje, pokud taková změna přispěje k časové srovnatelnosti aktuálních a srovnávacích údajů. Pokud dojde k úpravám srovnávacích údajů, a tudíž srovnávací údaje uvedené v aktuální účetní závěrce se budou lišit od původních hodnot uvedených v minulých účetních závěrkách, účetní jednotka uvede v příloze rozpis všech významných změn. Tento rozpis musí obsahovat minimálně stav před změnou, stav po změně a komentář.
Připomínáme, že malé a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. Ostatní jednotky mají povinnost zveřejňovat vše rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a pokud jsou auditované i výroční zprávu a zprávu auditora.
Jak je popsáno výše, uzávěrkových operací a náležitostí přílohy k účetní závěrce je mnoho a nemělo by se na nic zapomenout jinak hrozí nemalé sankce. V případě, že byste v těchto oblastech potřebovali naši pomoc, jsme Vám plně k dispozici.
Aktualizováno 13. ledna 2023