Nezapomeňte zveřejnit účetní závěrku

Kromě zpracování roční účetní závěrky, mají účetní jednotky ještě další zákonnou povinnost, a tou je zveřejňování dokumentů ve sbírce listin veřejného rejstříku. Jaký je termín pro zveřejnění účetní uzávěrky, co je potřeba zveřejnit a jakým možným sankcím se účetní jednotka vystavuje v případě nezveřejnění, se dozvíte v tomto článku.

Kdo má povinnost zveřejňovat informace z účetnictví?

Způsoby zveřejňování údajů z účetnictví upravuje § 21a) zákona o účetnictví. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku, případně výroční zprávu, mají účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým to stanoví zvláštní předpis. Povinnost se vztahuje i na spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšné společnosti.

Veřejný rejstřík je vedený rejstříkovým soudem v elektronické podobě. Účetní jednotky jsou rozděleny podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky a dle toho si odvíjí šíře obsahu zpracovávaných a zveřejňovaných dokumentů.

Jak se zveřejňuje?

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují příslušné dokumenty jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku. Listiny jsou zasílány příslušnému rejstříkovému soudu v elektronické podobě ve formátu PDF.

Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Ty nesmí být zašifrované a musí být povolen jejich tisk v plném rozsahu. Zásadní pak je velikost souborů, která nesmí překročit 150 kB na 1 stránku listiny. Datová zpráva nebo PDF listina nesmí být poškozená.

Jaké jsou možné způsoby odeslání pdf dokumentu/ů s účetní závěrkou:

• datovou schránkou na adresu příslušného rejstříkového soudu, viz. níže
• na elektronickou adresu soudu (e-mailem s el. podpisem)
• prostřednictvím online podání do sbírky listin dostupného přes or.justice.cz
• webovou aplikací ePodatelna dostupnou z webu justice.cz, viz.níže

Co se zveřejňuje?

Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit uložením do Sbírky listin:

• účetní závěrku (řádnou v rozsahu rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha účetní závěrky, přehled o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu sestavující všechny obchodní společnosti kromě malých a mikro účetních jednotek, případně mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku) nebo přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví);
• zprávu o vztazích mezi propojenými osobami;
• rozhodnutí valné hromady schvalující účetní závěrku včetně rozdělení zisku či způsobu úhrady ztráty (nejsou-li součástí účetní závěrky);
• ·výroční zprávu v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účetní závěrka se vyhotovuje a ukládá v českém jazyce, popřípadě spolu s překladem listiny v cizím jazyce. Účetní závěrku je nutno zveřejnit v tom rozsahu, v němž byla sestavena. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem včetně výroku nezávislého auditora.

Určitá výjimka platí pro mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu. Ty sice sestavují výkaz zisku a ztráty, nemusí jej však zveřejňovat, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Zveřejňují tedy pouze rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu k účetní závěrce ve zkráceném rozsahu. Účetní závěrka u auditovaných společností může být uložena jako součást výroční zprávy.

Kdy se zveřejňuje?

a) Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu:

• po jejich ověření auditorem a
• po schválení k tomu příslušným orgánem a
• do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek
• ·nejpozději však v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Tyto účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny. Nesmí také zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem takovým způsobem, jenž by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

b) Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu nejpozději v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Vzhledem k nejasnosti úpravy v novele zákona o účetnictví se někteří právníci domnívají, že se povinnost zveřejnění účetní závěrky či výroční zprávy do 30 dnů od jejich schválení příslušným orgánem vztahuje i na účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Obecně platí, že tyto listiny musí být uloženy bez zbytečného odkladu.

Jaké jsou sankce za porušení povinností?

Sankce za porušení povinností zveřejňovat účetní údaje stanovuje jak zákon o účetnictví, tak i rejstříkový zákon.

Zákon o účetnictví považuje porušení povinnosti řádně založit účetní závěrku do Sbírky listin za přestupek. Sankcí je dle § 37a pokuta až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv. Tyto přestupky v prvním stupni projednává finanční úřad. Finanční úřady zatím plošně pokuty ve větší míře neudělují. Pokud to řeší, zpravidla na nezveřejnění účetní závěrky upozorní a dají lhůtu k vyřešení.

Podle § 72 odst. 2 rejstříkového zákona, pokud není příslušná listina uložena ve Sbírce listin, vyzve rejstříkový soud zapsanou osobu, aby listinu bez zbytečného odkladu předložila. Pokud výzvy neuposlechne, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 tis. Kč. Pokud však zapsaná osoba nebude plnit svoji povinnost předkládat požadované listiny opakovaně nebo bude-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a bude na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací dle § 105 rejstříkového zákona. V tomto případě však rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Neochota zveřejnit a neschopnost postihovat?

I přes tyto poměrně vysoké pokuty se ukazuje, že společnosti neplní tyto zákonem dané povinnosti často. Nejvíce se přitom jedná o menší firmy s tržbami do 10 milionů korun. Jedním z důvodů může být užší spojitost menších firem s vlastníkem, který nemusí chtít, aby jeho majetkové poměry byly veřejně vystavěné. Dalším důvodem bývá fakt, že riziko postihu ze strany státu je malé a sankcím většinou předchází výzva rejstříkového soudu ke zveřejnění.

Podnikatelské organizace také prohlašují, že se v Česku již tak zveřejňuje příliš mnoho obchodních informací a další opatření nutící zveřejňovat více by mohla společnostem v konečném důsledku uškodit. Podle mnohých také chybí ze strany státu nástroje a odhodlanost podporovat a vymáhat zveřejňování povinných dokumentů.

Následky nezveřejnění mohou být rovněž trestněprávní povahy. Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění se dopouští například ten, kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že neuloží listinu do sbírky listin bez zbytečného odkladu. Následkem může být trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti.

Sankce za nezveřejnění účetní závěrky jsou především finanční, ale nezveřejňování může vést i k dalším důsledkům, v některých případech i ke zrušení společnosti s likvidací, v krajním případě až k trestu odnětí svobody pro jednatele. Člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti dle § 105 rejstříkového zákona, totiž porušuje péči řádného hospodáře.

Z výše uvedeného vyplývá, že je potřeba zvážit, zda rozhodnutí účetní závěrku nezveřejnit anebo pouhé opomenutí za případné obstrukce stojí, následky mohou být nepříjemné. V případě, že potřebujete poradit, jak s účetní závěrkou anebo jejím zveřejněním neváhejte mě kontaktovat.