Účetní povinnosti v České Republice

Účetní evidence v České Republice

Dle Zákona o účetnictví jsou všechny právnické osoby povinné vést účetnictví, ať už se jedná o společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), akciové společnosti (a.s.), veřejné obchodní společnosti (v.o.s.), družstva, společenství vlastníků jednotek (SVJ) a další.

Stejná pravidla platí i pro fyzické osoby, jejichž obrat přesáhne 25 milionů korun.

Rozsah vedení účetnictví společnosti se odvíjí od kategorie, do které účetní jednotka spadá. Existují 4 kategorie, a to mikro, malá, střední a velká účetní jednotka.

Každá kategorie má jiné povinnosti, co se týče tvorby a zveřejnění účetní závěrky, auditu, sepsání výroční zprávy, sestavení přehledu o peněžních tocích (cash flow) a změnách vlastního kapitálu.

Účetní evidence představuje ucelený systém dokumentace všech finančních a hospodářských operací účetní jednotky. Zahrnují účetní knihy, evidenci dlouhodobého majetku, knihy pohledávek a závazků, evidence pro účely DPH a další finanční dokumenty. Účetními knihami v podvojném účetnictví jsou deník, hlavní kniha, knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů.

Účetní jednotky by měly vést účetnictví v souladu s všeobecnými účetními zásadami a principy, které vyplývají ze zákona o účetnictví a souvisejících předpisů a představují soubor určitých pravidel a základních principů účetního myšlení.
Převedením účetních zásad a principů do praxe jsou pak zajištěny požadované informace o hospodaření účetní jednotky.

Účetní jednotky vedou účetnictví takovým způsobem, aby účetní závěrka byla sestavena srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Účetní jednotky musí vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. Základem je tedy vymezení ekonomického celku, za který bude vedeno účetnictví a k němuž se budou vztahovat veškeré účetní operace a účetní výkazy.

Typy účetnictví v České Republice

Právní úprava účetnictví v České republice rozlišuje tyto hlavní druhy:

• účetnictví, dříve používané tzv. podvojné účetnictví,
• jednoduché účetnictví,
• daňovou evidenci.

Podvojné účetnictví

Účetnictví, dříve podvojné účetnictví je základním systémem účetního záznamu, kde se každá transakce zaznamenává na dvou různých místech účetního systému, což zajišťuje přesnost a kontrolu nad finančními operacemi. Každá položka je zaznamenána jako “Má dáti” na jedné straně a jako “Dal” na druhé straně.

Tento systém umožňuje firmám sledovat a spravovat jejich finanční zdroje, závazky a majetek s vysokou úrovní detailu a přesnosti. Účetnictví poskytuje komplexní pohled na finanční stav firmy a je základem pro přípravu finančních výkazů.

Vést účetnictví je povinné pro právnické osoby, jako jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Fyzické osoby a OSVČ jsou povinny vést účetnictví, pokud jejich obrat přesáhl 25 milionů Kč za předcházející kalendářní rok.

Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví zachycuje účetní případy pouze na jednom účtu. Jeho cílem je podání přehledu o příjmech a výdajích, o majetku a pohybu hospodářských prostředků. Tento systém je založený na peněžní bázi, což znamená, že se sledují výdaje a příjmy, nikoli výnosy a náklady.

Jednoduché účetnictví mohou vést spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve, honební společenstva a další neziskové organizace. Tyto subjekty nesmí být plátci DPH, jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nesmějí přesáhnout 3 miliony Kč a hodnota jejich majetku nesmí přesáhnout 3 miliony Kč.

Daňová evidence

Daňová evidence je systém, který je určený pro podnikající fyzické osoby, které nemají povinnost vést účetnictví. Hlavním úkolem daňové evidence je stanovení základu daně z příjmů. Následně dojde i k výpočtu výše daně z příjmů fyzických osob.

Daňovou evidenci vedou všechny fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou a nejsou tedy uvedeny v § 1 odst. zákona o účetnictví.

Je vhodná pro OSVČ a drobné podnikatele s ročním obratem nižším než 25 milionů korun. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích, majetku, pohledávkách a závazcích. Pro plátce DPH musí být evidence přizpůsobena tak, aby vyhověla zákonu o dani z přidané hodnoty. Zákon upravuje pouze obsah daňové evidence, její forma či způsob vedení nejsou striktně stanoveny.

Daňová evidence je zjednodušený účetní systém, který umožňuje efektivní správu finančních záznamů a usnadňuje proces výpočtu daně.

Účetní závěrka v České Republice

Účetní závěrka musí být sestavena každoročně do šesti měsíců po skončení účetního období.

Každá účetní závěrka je nedílný celek a musí ji minimálně tvořit rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v předchozích dvou výkazech. Pro splnění povinnosti plného rozsahu je potřeba sestavit i přehled o peněžních tocích, změnách vlastního kapitálu apod. Tyto výkazy se přikládají jako součást přiznání k dani z příjmu nejpozději do 30.6. následujícího  po datu ukončení účetního roku, podávají se společně s daňovým přiznáním v elektronickém formátu (XML) oficiální datovou schránkou účetní jednotky.

Schválení a uložení finančních výkazů

Akcionáři musí schválit účetní závěrku na valné hromadě do šesti měsíců po skončení účetního období. Schválené dokumenty pak musí být nejpozději do jednoho roku po ukončení účetního období zveřejněny.

Zveřejnění účetní závěrky je tedy uložení do sbírky listin rejstříkového soudu. Účetní jednotky, které musí předkládat výroční zprávu České národní bance (ČNB), zasílají závěrku a výroční zprávu jejím prostřednictvím. Ostatní účetní jednotky posílají své závěrky na příslušný rejstříkový soud.

Podepsaná účetní závěrka se zasílá soudu ve formátu PDF e-mailem, datovou schránkou, online podáním do sbírky listin anebo přes ePodatelnu.

Od roku 2021 mohou obchodní korporace, které nemají povinnosti vůči ČNB, předat účetní závěrku také prostřednictvím správce daně jako přílohu daňového přiznání podaného elektronicky.

Malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, stačí rozvaha a příloha. Ostatní jednotky (střední a velké) musí zveřejnit kompletní účetní závěrku (tedy i přehled o cash flow a změnách vlastního kapitálu). Pokud podléhají auditu, je potřeba i zveřejnit výroční zprávu.

Konsolidované účetní závěrky a zprávy o platbách se také musí zveřejňovat, pokud je to zákonem vyžadováno. Auditované společnosti musí zveřejnit i zprávu auditora. Podle § 21a odst. 2 zákona o účetnictví se účetní závěrka a výroční zpráva zveřejňují do 30 dnů po jejich ověření auditorem a schválení příslušným orgánem, nejpozději však do 12 kalendářních měsíců od rozvahového dne.

Za nezveřejnění účetní závěrky hrozí sankce a to do výše 3 % hodnoty aktiv celkem v případě účetních nepodnikatelských jednotek (spolky atd.). V případě ostatních účetních jednotek je sankce stejná, do 3 % hodnoty aktiv celkem, popř. 3 % z hodnoty konsolidovaných aktiv. Dále vám může být uložena pokuta, a to až do 100 000 Kč dle § 104.

Statutární audit v České Republice

Statutární audit je audit, který je stanoven zákonem. Obecně spočívá v prezentaci závěru auditora o tom, zda účetní závěrka splňuje zákonné požadavky a zda poskytuje pravdivý a správný přehled o finanční situaci a výsledcích finanční hospodaření.

Současný český zákon o auditorech platí od března 2009. Kromě toho jsou v platnosti auditorské směrnice vydané Komorou auditorů. Tyto směrnice vycházejí z mezinárodních auditorských standardů vydaných IFAC a jsou přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly místní prostředí a místní předpisy, zejména zákon o účetnictví a příslušné české účetní předpisy.

Audity v České republice jsou povinné pro:

• všechny banky a investiční fondy
• nadace a některé další neziskové organizace
• akciové společnosti, které v běžném i předchozím účetním období splňují alespoň jedno z následujících kritérií:
• obrat vyšší než 80 milionů Kč
• celková aktiva přesahují 40 milionů Kč
• průměrný počet zaměstnanců je vyšší než 50
• ostatní účetní jednotky, které v běžném i předchozím účetním období splňují alespoň dvě z výše uvedených kritérií.
• střední a velké účetní jednotky podle zákona o účetnictví

Ministerstvo financí zavádí od 1.1.2025 změnu o navýšení limitů pro povinný audit. Audit by měly mít povinnost provádět jen ty subjekty, které splní 2 ze 3 kritérií:

• Obrat nad 240 mil. Kč (dokud 80 mil. Kč)
• Hodnota aktiv nad 120 mil. Kč (dosud 40 mil. Kč)
• Více než 50 zaměstnanců. (dosud 50 zaměstnanců)

Ostatní finanční zprávy v České Republice

• Hlášení statistického úřadu– měsíční, čtvrtletní, roční elektronické podání přidělených statistických výkazů českému statistickému úřadu.

Kritériem pro to, které výkazy bude účetní jednotka předkládat, je její zařazení podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) tj. dle převažující ekonomické činnosti, její velikosti a výše obratu a dále pak, zda konkrétní zjišťování je tzv. vyčerpávající nebo výběrové stanovené na základě matematicko-statistických metod. Tak může být společnost zařazena k výkazu „Měsíční výkaz v obchodě a službách“, nebo k výkazu „Roční výkaz o úplných nákladech práce“. Kromě toho existují výkazy, které vyplňují všechny zpravodajské jednotky bez ohledu na svoji odvětvovou příslušnost např. výkaz o odpadech nebo o spotřebě paliv a energie či velmi frekventovaný roční výkaz ekonomických subjektů P5-01.

Poskytnuté údaje slouží státními institucím k výpočtu HDP, míry inflace, tvoří základ pro tvorbu hospodářské politiky, ovlivňují příspěvky ČR do EU a čerpání dotací z evropských fondů.

• Hlášení České národní banky – elektronické podání přehledů hospodaření pro Českou národní banku.

• INTRASTAT –systém, který slouží ke zpracování statistik o vnitřním obchodu mezi členskými státy Evropské unie. Je to součást statistického systému EU, který poskytuje údaje o obchodu mezi členskými státy EU a slouží k poskytování přehledu o obchodních vztazích mezi členskými státy. Intrastat je pro podniky povinný pouze tehdy, pokud překročí určité limity pro vývoz a dovoz. Tyto limity se liší v závislosti na druhu zboží a mohou se lišit i v rámci jednotlivých členských států. Podniky, které překračují limity pro vývoz a dovoz, jsou povinny odesílat elektronicky jednou měsíčně údaje o obchodu s hmotnými statky mezi členskými státy EU.  

Novinkou od 1.1.2024 je možnost vykazování ve zjednodušeném režimu. Zjednodušené hlášení umožňuje odeslání pouze jednoho zkráceného hlášení pro daný směr vykazování ročně v případě, že hodnota vyvezeného nebo dovezeného zboží z jiného členské státu Evropské unie nepřesáhla hodnotu 20 mil. Kč v aktuálním ani předcházejícím období (zvlášť pro vyvezené a dovezené zboží) a zároveň neobchoduje se zemědělskými a energetickými komoditami, které jsou uvedeny ve Sdělení Českého statistického úřadu o seznamu zboží, jež není určeno pro zjednodušené vykazování.