Stravenky versus stravenkový paušál

Jedná se konkrétně o rozšíření možností, jak může zaměstnavatel přispívat na stravování svých zaměstnanců. Kromě doposud uplatňovaných možností zajištění stravování ve firemní jídelně a tzv. stravenek budou moci zaměstnavatelé přispívat zaměstnancům na stravu také v peněžité formě v podobě tzv. stravenkového paušálu. Lze říct, že po materiální stránce se nejedná o úplně nový institut, jelikož i doposud mohli zaměstnavatelé přispívat svým zaměstnancům na stravu formou peněžního příspěvku, nicméně takovýto příspěvek jako každá jiná odměna za práci podléhal nejenom dani z příjmů fyzických osob, ale také sociálnímu a zdravotnímu pojištění na straně zaměstnance i zaměstnavatele, a tedy nebyl nijak zvlášť lákavým benefitem, a to ani na jedné straně.

Ačkoli provoz firemní jídelny i poskytování stravenek s sebou nesou jistá daňová zvýhodnění, mnozí zaměstnavatelé doposud nevyužívali žádný příspěvek na stravování pro své zaměstnance, ať již například z důvodu, že nemají prostory pro „závodní“ stravování či je pro ně administrativní zátěž spojená se stravenkami nadměrná.

Jelikož stravenkový paušál se svojí podstatou mnohem více blíží stravenkám než na prostory a pracovní sílu nákladnému provozu vlastního stravovacího zařízení, pojďme se podívat, jaké daňové dopady s sebou přinese právě v porovnání se stravenkami. V následující části si na praktických příkladech rozebereme výhody i nevýhody obou možností.

Na úvod si ale nejprve připomeňme výši stravného, od kterého se odvíjí limity ovlivňující daňové dopady stravenek i stravenkového paušálu. Maximální výše stravného, tedy jeho horní limit při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, stanoveného pro zaměstnance ve veřejné sféře, a tedy pobírající plat, činí 103 Kč v roce 2020 a 108 Kč v roce 2021.

Stravenky

Hodnota stravenek je na straně zaměstnance osvobozena od daně, a tedy i od příspěvků na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to bez ohledu na limit.

Na druhé straně se pro zaměstnavatele jedná o daňově uznatelný náklad do výše 55 % hodnoty stravenky (maximálně však do 70 % výše stravného, jak je uvedeno výše).

Pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat na stravenky vyšší částkou, taková částka nad limit by sice na straně zaměstnance představovala osvobozený příjem, ale na druhé straně u zaměstnavatele by šlo o daňově neuznatelný náklad.

Pokud zaměstnavatel přispívá na stravenku ve výši 55 % její hodnoty, zbylých 45 % hodnoty si obvykle platí zaměstnanec, resp. je mu odpovídající částka strhávána ze mzdy. Díky tomu v roce 2021 činí daňově nejoptimálnější hodnota stravenky 137 Kč.

Stravenkový paušál

U stravenkového paušálu je princip daňového zvýhodnění jiný než u stravenek. Na straně zaměstnance se jedná o osvobozený příjem do hodnoty 70 % výše stravného, jak je uvedeno výše. Částky přesahující tento limit bude nutno na straně zaměstnance dodanit a současně budou podléhat také sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad v plné výši, a tedy bez ohledu na limit.

Porovnání

V tabulce níže nalezněte srovnání celkových nákladů na straně zaměstnavatele a čistého benefitu na straně zaměstnance, a to při různých výších příspěvků:

Jak je tedy na našem zjednodušeném modelovém příkladu vidět, příspěvek na stravování ve formě stravenky je daňově o něco výhodnější než příspěvek v podobě stravenkového paušálu. Na druhé straně nelze opomenout, že poskytování stravenek je spojeno s vyšší administrativní zátěží na straně zaměstnavatelů a časovými omezeními a možnostmi uplatnění na straně zaměstnanců, přičemž je také nutné počítat i s možnými dodatečnými náklady typu placení provize zprostředkovatelům.

Pokud váháte, která možnost je nejvýhodnější pro Vaši společnost, neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám uděláme porovnání na základě Vašich specifických požadavků a podmínek a pomůžeme i s nastavením nových pravidel.