Nemohu se ubránit překvapení, ale občas člověk narazí na názor typu, jak může český finanční úřad chytat nějakou společnost, která nemá sídlo v České republice, ale realizuje zde příjem, u kterého naše země ukládá povinnost tento příjem zdanit.
V daném případě šlo o situaci, kdy dvě fyzické osoby byly odsouzeny za krácení daně, protože podle názoru soudu jejich vinou kyperské společnosti nepodaly v České republice přiznání k dani z příjmů právnických osob – konkrétně tyto společnosti prodaly akcie české společnosti, přičemž hodnota majetku obchodované společnosti byla tvořena z více než 90 % pozemky, které se nacházely v České republice. Příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění totiž umožňuje zdanit příjem z prodeje obchodního podílu ve státě zdroje, pokud hodnota prodávaného podílu plyne z více než 50 % z nemovitého majetku.
Co je ale na soudním rozhodnutí zajímavého, je fakt, že odsouzeným byly fyzické osoby, které nebyly vůbec v pozici statutárních orgánů společnosti. Soud totiž sdělil, že pachatelem daňového trestného činu může být nejen přímo dotčený subjekt, resp. jeho statutární zástupce, ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním způsobí zkrácení daně, resp. se společně s dalšími osobami vědomě podílí na zkrácení daně.
Při prokazování viny obou pachatelů byly využity odposlechy, výslechy kyperských osob, sledování zásilek apod. Popisovaná kauza je z mého pohledu zajímavá a osobně si tipuji, že obdobných případů, tj. případů, kdy je odsouzen někdo, kdo nemá formální vazbu na příslušnou společnost, bude přibývat.