Sankce za propásnutí termínů v daních

Začátkem roku 2021 nabyla účinnosti novela daňového řádu, a právě změny v ní uvedené se částečně dotkly i oblasti sankcí. V našem dnešním článku se proto podíváme, jaký dopad mají tyto změny na daňové subjekty a co hrozí v případě opožděného plnění daňových povinností.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Daňový subjekt je povinen podat daňové tvrzení řádně a včas, tedy ve stanovené lhůtě. Pokud tak neučiní, existuje „toleranční“ lhůta 5 pracovních dní, kdy může svou povinnost napravit a takovéto zpoždění není postiženo sankcí. Pokud je podáno až po této lhůtě či dokonce není podáno vůbec, je subjekt povinen uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

Výše pokuty za pozdní podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání je dle daňového řádu následující:

• 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení po tzv. toleranční lhůtě, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý den prodlení po tzv. toleranční lhůtě, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení po tzv. toleranční lhůtě, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Stejně tak vzniká pokuta za nepodání hlášení, vyúčtování, následného hlášení nebo dodatečného vyúčtování. Výše této pokuty činí 0,05 % z celkové částky vykázané daně za každý den prodlení po uplynutí tzv. toleranční lhůty, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl subjekt povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

Správce daně v souvislosti s vyměřenou pokutou vydá platební výměr. Následně běží subjektu lhůta pro úhradu sankce, a to obvykle 30 dní ode dne oznámení výměru. V případě, že výše pokuty nedosáhne hodnoty 1 000 Kč (do roku 2020 platila hodnota 200 Kč), není pokuta daňovému subjektu předepsána, a ten ji proto nemusí hradit. Nicméně za předpokladu, že subjekt nesplní povinnost podání ani dodatečně, uplatní správce daně výpočet pokuty dle horní hranice výše uvedených jednotlivých druhů tvrzení. Správce daně pak pokutu stanoví ve výši alespoň 500 Kč. Ve všech případech platí, že lze předepsat pokutu maximálně do výše 300 000 Kč.

Za předpokladu, že subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a současně správce daně v daném kalendářním roce nezjistí, že by subjekt měl být v prodlení s podáním jiného daňového tvrzení, snižuje se výše pokuty na poloviční hodnotu.

Úrok z prodlení

V daňovém řádu existují různé formy úroků, a to jak úroky hrazené daňovým subjektem (úrok z prodlení a úrok z posečkané částky), tak i úroky hrazené správcem daně (úrok z vratitelného přeplatku, úrok z nesprávně stanovené daně a úrok z daňového odpočtu).

Pro naše potřeby si detailněji rozebereme první z výše zmíněných, který je často průvodním jevem pozdního podání daňových přiznání. Úrok z prodlení může vzniknout ze dvou důvodů:

• neuhrazením splatné daně,
• vratkou vzniklou v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu.

Úrok vzniká již od čtvrtého dne po dne splatnosti daně a je počítán až do dne úhrady dané daně, případně vzniká ode dne, kdy byla vratka správcem daně vrácena, použita či převedena anebo předepsána záloha na daňový odpočet až do dne její platby. Záloze na daňový odpočet jsme se také věnovali v našem starším článku.

Výše úroků z prodlení nově odpovídá úrokům z prodlení v běžných obchodních a jiných vztazích dle občanského zákoníku a aktuálně je upravuje Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. následovně:

„Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“

V této oblasti došlo k výraznému snížení ve prospěch daňových subjektů, kdy ještě loni činila výše úroku z prodlení hodnotu repo sazby zvýšenou o 14 procentních bodů. Aktuální výše repo sazby k 1. pololetí roku 2021 je 0,25 %. Pro následující pololetí lze sledovat její vývoj na stránkách ČNB. Od letošního roku je také upravena minimální výše úroku, který lze předepsat. Tato částka nově činí 1 000 Kč (do roku 2020 to bylo 200 Kč).

Samostatnou oblastí jsou pak dodatečné sankce za neplnění povinností v oblasti DPH, a to především za opožděné podání tzv. kontrolního hlášení, a to jak řádného, tak i následného, v důsledku výzev ze strany správce daně. 

Jak je vidět, sankce spojené s „propásnutím“ termínů můžou být citelné, především pokud se začnou kumulovat. Doporučujeme proto sledovat termíny pro splnění jednotlivých daňových povinností a vyhnout se tak zbytečnému postihu ze strany správce daně.