Na úvod bychom si měli vyjasnit, co to vlastně ty kryptoměny jsou. Český právní řád totiž tento pojem vůbec nezná. Nicméně, dle informací zveřejněných ze strany Finanční správy jsou kryptoměny považovány za zásoby vlastního druhu, v zásadě tedy lze na ně pohlížet jako na zboží (v případě koupě) nebo výrobky (v případě těžby) nehmotné povahy. Z pohledu zákona o daních z příjmů lze říct, že jde o tzv. jinou věc.
Níže se již pojďme podívat na to, kdy, co a jak se v případě kryptoměn daní.
Nákup a následné držení kryptoměny zdanitelný příjem nepředstavují, a to ani tehdy, pokud hodnota kryptoměny v průběhu držby významně vzrostla.
Zdanitelný příjem vzniká až v následujících případech:
Naopak, zdanitelný příjem nevzniká při převodu kryptoměny z jedné peněženky do jiné beze směny či při těžbě kryptoměny. I v tomto případě dochází ke zdanitelnému příjmu až v momentě prodeje.
V zásadě je tedy nutno přistoupit ke zdanění v tom kalendářní roce, ve kterém došlo k výše vyjmenovaným skutečnostem.
Výše zdanitelného příjmu je nutno určit ve vztahu k FIAT měně. V případě tzv. prodeje kryptoměny je to celkem jednoduché určit. Mnohem těžší to je u posledních dvou případů. Je proto velice důležité si pohlídat, aby daná virtuální peněženka či burza (virtuální tržiště) tuto informaci uváděla a poplatník byl schopen ji získat (např. v rámci exportů jednotlivých provedených transakcí). Jinou možností je uchovat si informaci o hodnotě kryptoměny v daný den, a to ideálně z několika virtuálních burz. Bez této informace totiž nebude možno efektivně určit zdanitelných příjem.
Základem daně je pak zdanitelný příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Takovými náklady jsou primárně náklady na pořízení prodané kryptoměny, tedy cena, ze kterou byla kryptoměna pořízená, a také poplatky související jak s jejím nákupem, tak i s prodejem. Jak však tyto náklady správně spočítat?
Dle vyjádření Finanční správy je pro určení nákladů na pořízení možno použít buď metodou FIFO („first in, first out“ nebo v překladu „první dovnitř, první ven“) nebo metodu váženého aritmetického průměru. Jak tyto metody fungují lze vidět v tabulkách níže.
Zvolenou metodu bude zřejmě nutno pro konkrétní kryptoměnu používat kontinuálně a nebude ji možno v průběhu času úplně jednoduše měnit. Doporučujeme tedy její výběr pečlivě zvážit.
Příjmy z kryptoměn představují tzv. ostatní příjmy v souladu s ustanovením § 10 zákona o daních z příjmů.
Nicméně, jak již bylo výše uvedeno, jde o jakousi zbytkovou kategorii, a tudíž na ně není možno uplatnit osvobození, které jsou zákonem o daních z příjmů specifikovány pro prodej cenných papírů (včetně akcií). Neplatí zde tedy hranice osvobozeného příjmů ve výši 100 000 Kč a ani nelze říct, že kryptoměny, které byly drženy déle než 3 roky, jsou od daně osvobozeny. V zásadě jediné osvobození, které by zde šlo uplatnit by bylo získání kryptoměny darem od osoby blízké.
Pokud daňový poplatník generuje příjmy z prodeje kryptoměn, vzniká mu povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zde je nutno zdůraznit, že se jedná o příjmy, ne o zisky, podání přiznání může být tedy nutné i tehdy, pokud daňový poplatník utrpěl ztrátu.
Generované zisky podléhají dani z příjmů ve výši 15 %. Nicméně, pokud celkové příjmy (včetně těch ze zaměstnání a podnikání) překročí zákonem stanovenou hranici (1 701 168 Kč pro rok 2021 a 1 867 728 Kč pro rok 2022), uplatní se sazba daně ve výši 23 %.
V rámci zdanění kryptoměn je nejdůležitější mít k dispozici veškeré potřebné informace. Pokud tyto informace k dispozici nebudou, ani nejlepší daňový poradce nespočítá daňové zatížení správně.
Ideální variantou je, kdy je pro každou obchodovanou kryptoměnu k dispozici výpis ukazující veškeré transakce v chronologickém pořadí, a to jak nákupy, tak i prodeje či směny nebo jiné typy získání dotčené kryptoměny. Pro každou transakci pak je potřeba znát její datum, množství kryptoměny, odpovídající částku ve FIAT měně (nebo kurz konkrétní kryptoměny k FIAT měně v daný den/moment) a částku poplatků.