Jak na cestovní náhrady v České a Slovenské republice

Z čeho se vychází?

V České republice jsou cestovní náhrady upraveny zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a vyhláškami MPSV (č. 589/2020 Sb.) a MF (č. 510/2020 Sb.). Na Slovensku se řídí zákonem č.283/2002 Z. z. o cestovních náhradách, dále vyhláškami MPSVR (č. 143/2019 Z. z.) a MF (č. 401/2012 Z. z.). Novelizace vyhlášek vstupuje v platnost vždy k 1.1. daného roku v České republice a nejčastěji k 1.6. na Slovensku.

Jak je to se stravným?

Výše stravného závisí na délce trvání pracovní cesty v jednom dni. Sazby jsou upraveny každoročně vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí MPSV České republiky a MPSVR Slovenské republiky, ale soukromá společnost má možnost si výši stravného stanovit i vnitřním předpisem (směrnicí, nařízením). Pokud tak nestanoví, platí stravné v minimální výši uvedené v právním předpisu. Aby vůbec vznikl nárok na stravné, musí český i slovenský zaměstnanec strávit na pracovní cestě alespoň 5 hodin. Zaměstnavatel má možnost zaměstnanci poskytnout v obou zemích navíc tzv. kapesné, jeho výše je omezena maximálně však 40 % nároku na stravné.

Tabulka níže se vztahuje k tuzemským pracovním cestám, zde je největší rozdíl ve výši stanoveného stravného, zatímco v České republice je výše stravného určena procentem základní sazby, tak na Slovensku je určena absolutní sazbou v EUR pro každé pásmo délky trvání pracovní cesty. Každý rok ale v jiné době jsou základní sazby vyhlašovány MPSV a MPSVR.

V případě vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, se výše stravného určuje jinak na Slovensku viz. tabulka níže, jiná jsou jak pásma délky trvání pracovní cesty, tak i procenta základní sazby. V České republice je až na minimální délku trvání pracovní cesty posouzení stejné jako při tuzemské pracovní cestě.

Kdy je povinnost stravné krátit?

Krácení stravného závisí na dvou faktorech: délka trvání pracovní cesty a poskytnuté jídlo. Pokud bylo zaměstnanci v průběhu pracovní cesty bezplatně poskytnuto jídlo (snídaně, oběd, nebo večeře) přísluší zaměstnanci stravné zkrátit. V obou zemích se využívá odlišný mechanismus krácení a výsledný efekt je výrazně jiný.

Bylo-li českému zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (tedy jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné českému zaměstnanci vůbec nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

• 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
• déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Na Slovensku se při bezplatném poskytnutí oběda nárok na stravné snižuje o 40 % ze základní sazby 11,60 EUR, při bezplatně poskytnuté večeři o 35 % ze základní sazby a v případě snídaně o 25 % ze základní sazby.

I při zahraničních pracovních cestách se slovenskému zaměstnanci krátí stravné při bezplatně poskytnutém stravování. Nekrátí se jim, avšak ze základní sazby 11,60 EUR jak při tuzemské pracovní cestě, ale krátí se jim ze základní sazby stravného stanoveného pro konkrétní zemi.

Stravenky vs stravné

Pro české zaměstnance jsou poskytnuté stravenky od zaměstnavatele pouze nepovinným benefitem na rozdíl od Slovenska, kde jsou povinností ze zákona. Česká společnost zaměstnávající slovenské pracovníky musí na tuto povinnost myslet. Na stravenku však v obou zemích nevzniká nárok, pokud v tentýž den byl zaměstnanec na pracovní cestě a vznikl nárok na stravné.

V případě, že Vás tato problematika zajímá, přihlaste se na námi připravovaný webinář s názvem Podnikaní v „Československu“ – otázky DPH, stále provozovny a cestovních náhrad v případě, že slovenské firmy působí v České republice a naopak, který se uskuteční online dne 17.6.2021 v 10:00.