Inflace – co, jak a proč

O co se jedná?

Inflace – slovo, které je v posledním roce skloňováno mnohými (nejen) ekonomy. Index růstu spotřebitelských cen (což je způsob, jakým je inflace vyjádřena) ve své podstatě říká, o kolik se ve sledovaném období zvýšily ceny většiny spotřebovávaných statků na území ČR (či jiného státu, kde je měřena). Jinými slovy tedy říká, že pokud jsem si vloni určité zboží koupil za 10 Kč, letos budu při hypotetické inflaci 10 % potřebovat na dané zboží korun 11.
Pod „spotřebovávanými statky“ si lze představit vše, za co obyvatelé utrácí své peníze – od nájmu přes energie po potraviny, oblečení, elektroniku a další spotřební zboží. Zároveň je třeba podotknout, že inflace je počítána na základě tzv. reprezentantů – Český statistický úřad má sestavený „spotřební koš“, který obsahuje položky zboží a služeb (těchto položek je kolem 450); u těchto položek poté ČSÚ zkoumá meziroční změnu ceny.

Jak správně číst zprávy o inflaci?

Jak již bylo řečeno, inflace se měří za určité časové období – nejčastěji bývají uváděny měsíční a roční hodnoty. Zde také musíme vyvrátit značně nelogický, ovšem bohužel stále velmi rozšířený mýtus – inflace ukazuje pouze tempo, jakým rostou ceny, a snižování tohoto tempa nevede ke snižování spotřebitelských cen (ačkoliv tuto myšlenku zastávala i nejmenovaná ministryně financí); pokles tempa růstu znamená pouze to, že ceny rostou pomaleji. Pokud je tedy květnová meziroční inflace na hodnotě 11,1 % a březnová meziroční inflace byla na hodnotě 16,5 %, neznamená to, že by ceny klesaly – pouze rostou pomaleji.

Co vše má vliv na inflaci?

Ve všeobecné rovině nelze říct, co stojí za meziročním růstem cen, jelikož tyto údaje se liší u každé položky. Pro lepší vysvětlení si to zde vysvětlíme na rajčatech dovážených ze Španělska do českých obchodů. Vlivů může být mnoho: zvednutí cen zemědělci, kteří rajčata pěstují v důsledku nízké úrody (pokud bude úroda nízká v celém Španělsku, rajčat bude málo a stanou se tzv. vzácným zbožím – zemědělci tedy zvednou ceny, aby si vynahradili menší množství); dalším vlivem může být zvýšená cena pohonných hmot (a tím pádem zvýšená cena dopravy ze Španělska do Čech); zvýšená cena energií v českém obchodě (osvětlení, provoz pokladny apod. jsou tím pádem dražší) či vyšší mzdové náklady prodavačů v daném obchodě. V neposlední řadě může cenu zvednout i vzájemný kurz koruny a eura – pokud eura zdraží, bude částka, kterou obchod odvede španělským zemědělcům, vyšší, než kdyby se kurz nezměnil. Tyto všechny (a mnohé další) vlivy mohou mít vliv na růst cen zboží a služeb, jelikož se jedná o zvýšené náklady, které obchod musí být schopen zaplatit, pokud nechce zkrachovat.

Jak s inflací bojovat?

Ve všeobecné rovině je boj s inflací úkolem ČNB, která pomocí zvyšování úrokových sazeb „zdražuje“ peníze (tyto úrokové sazby činí úvěry dražšími, díky čemuž by se v teorii mělo do systému dostávat méně peněz). Samotní občané mohou s inflací bojovat těžko, ovšem mohou ovlivnit své vlastní rozpočty – přebytečné peníze investovat či dávat na spořící účty, pečlivě hlídat výdaje domácnosti a seškrtat zbytečné výdaje, v nejvážnějších případech si najít další zdroj výdělku.