Má koronavirus dopad na účetní závěrku za rok končící 31. 12. 2019?

Na všechny z nás, ať už v osobním, tak pracovním životě, začínají dopadat důsledky těžké ekonomické situace, která se objevila v globální ekonomice v souvislosti s koronavirem. V době, kdy píšu tento příspěvek, tedy 14. 3. 2020, již řada firem zavedla práci z domova, případně omezila svou výrobu, jsou zavřeny, až na některé výjimky, obchody a restaurace. Až čas ukáže skutečný ekonomický dopad.

Možná banální se za této situace může zdát otázka, zda má koronavirus dopad na účetní závěrku končící 31. 12. 2019.

Každopádně regulatorní orgány již na tuto situaci reagují. Jako příklad možno uvést SEC (U.S. Securities and Exchange Commission), která dne 4. března 2020 doporučila všem subjektům veřejného zájmu, aby posoudily, co koronavirus znamená pro jejich budoucí činnost a finanční výsledky, a aby vhodným způsobem zveřejnily informace svým akcionářům a ostatním investorům. Navíc, SEC umožnila těmto společnostem podat závěrku se zpožděním, pokud to bude nutné pro získání přesných a kompletních informací ke zveřejnění dopadu koronaviru na svou činnost a finanční výsledky.

Jak to tedy je s dopady na účetní závěrku a co by společnosti měly posoudit?

IAS 10 (Události po skončení účetního období) definuje události, které vyžadují úpravu účetní závěrky, jako události, které sice nastaly po rozvahovém dni, ale v zásadě dokreslují události, které již existovaly k datu závěrky. Jako události, které nevyžadují úpravu účetní závěrky, definuje události, které nově nastaly po datu účetní závěrky.

Obecně je uznáváno, že ke dni 31. 12. 2019 bylo Světové zdravotnické organizaci hlášeno jen několik případů neznámého viru. K tomuto datu neexistoval žádný výslovný důkaz přenosu viru z člověka na člověka. Následné šíření viru a jeho identifikace jako nového koronaviru neposkytuje další informace o skutečnostech, které existovaly k 31. 12. 2019, a proto se jedná o neupravující událost.

Každopádně v závislosti na datu, kdy společnosti sestavily a zveřejnily svou účetní závěrku za rok končící 31. 12. 2019 se více či méně jedná o událost, která byla známá k datu zveřejnění závěrky, a proto se jedná o neupravující událost. Společnosti by tak v účetní závěrce v rámci událostí po rozvahovém dni měly zveřejnit informace o posouzení dopadu koronaviru, uskutečněném statutárním orgánem společnosti, na finanční situaci společnosti a její schopnost pokračovat ve své činnosti.

Posouzení by mělo zahrnovat především následující skutečnosti:

• dopad ekonomických událostí na odhad znehodnocení finančních a nefinančních aktiv,
• přerušení dodavatelských řetězců nebo jiné narušení obchodní činnosti a jejich dopad na situaci společnosti,
• přerušení budoucích peněžních toků a dopadu na likviditu a finanční situaci společnosti,
• ukončení úvěrů / půjček nebo změna podmínek úvěrů / půjček
• porušení smluvních kovenantů
• události, které mohou vést ke zvýšení zadlužení (dluhu) nebo ovlivnit splatnost dluhových nástrojů, které musí být odkoupeny (nebo budou splatné na žádost dodavatelů)
• řešení pozastavení nebo ukončení obchodních smluv a posouzení, zda smlouvy o prodeji nebo nákupu zboží a služeb jsou smlouvy, které v případě jejich ukončení nebo pozastavení plnění přestavují přítěž pro společnost.

V případě identifikace významného potenciálního dopadu by měly být do přílohy účetní závěrky doplněny odpovídající informace do kapitoly Události, které nastaly po datu účetní závěrky.

Společnosti, kterým končí účetní období po 31. 12. 2019, by měly možné dopady koronaviru posoudit mnohem podrobněji a vyhodnotit, jaké skutečnosti existovaly k jejich rozvahovému dni.