Máte jasno v přepočtech cizoměnových položek časového rozlišení k datu účetní závěrky?

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v §4, odst. 12 stanoví účetním jednotkám povinnost vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny.

V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů, cenin (pokud jsou vyjádřeny v cizí měně) a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu. Tato povinnost platí i u opravných položek a rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

Jak je to ale s přepočtem položek časového rozlišení? K těm česká účetní legislativa jasnou informaci nepodává. Proto Národní účetní rada schválila dne 14. května 2018 interpretaci č. 37, která podává odpověď a zároveň i velmi logické a jednoduché vysvětlení.

V případě nedoplacených nákladů a výnosů běžného období, kdy výdaj nebo příjem bude uskutečněn až v následujícím účetním období a které se účtují na účty Výdaje příštích období a Příjmy příštích období, se jedná o cizoměnový závazek, resp. cizoměnovou pohledávku. Pro tyto účty platí shodná pravidla jako pro pohledávky a závazky. Z toho důvodu je třeba zůstatek obou účtů k datu účetní závěrky přepočítat kurzem ČNB platným k tomuto datu, stejně jako zůstatky ostatních cizoměnových pohledávek a závazků.

V případě předplacených nákladů a výnosů týkajících se následujícího účetního období zaúčtovaných na účtech Náklady příštích období a Výnosy příštích období již peněžní tok proběhl. Z tohoto důvodu se zůstatky těchto účtů k datu účetní závěrky nepřepočítávají.