Jak jsem slíbila v předchozím deníku, pokračuji ve sdílení postřehů, které jsem si zapsala během plavby po Atlantickém oceánu mezi Mallorcou a Tenerife a které jsou podnětné nejen pro námořníky, ale i pro suchozemské manažery. Další pokračování sice inspirovalo moře, ale je velmi podnětné pro finanční řízení ve firmách…
Na moři logicky potkáte spousty různě velkých, různě rychlých a různým směrem plujících lodí. Zvlášť kolem Gibraltaru, kterým jsme proplouvali, byl provoz hustý jako na Jižní spojce před devátou ranní. Zatímco ale auta mají pruhy, lodě nic takového (téměř) nemají a tak se musí vzájemně pozorovat a vypočítávat, která loď kde ve kterém čase bude, jinými slovy, zda do ní naboříte či ji minete. Občas taková situace vyvolá u nováčků paniku. Na obzoru se objeví obrovský tanker, jede dvakrát rychleji než plachetnice a kdo zná příběh Titaniku a nebo viděl film „Nebezpečná rychlost 2“ moc dobře ví, že se změna kurzu u takového giganta projeví hooodně pomalu. I když to vypadá, že vám jde o život, máte spoustu času na to vše několikrát proměřit, spočítat a pak – pokud je to vůbec nutné – upravit kurz. Kapitán klidně sedí a kouká do dáli, jinam, než kde je tanker. Kolega ztrácí nervy a začne otáčet kormidlem prudce doleva. Kapitán zařve „nešij sebou“ a vysvětlí mu, že teď teprve způsobil tankeru problémy, neboť jejich navigátor už nás má dávno naměřené a vypočítal, jak bude míjení lodí probíhat. Ted vše vztekle zahazuje do koše a začíná počítat znovu. Trochu mě ta představa pobavila, ale s uplývajícími dny jsem pochopila, že nejlepší je přesně sledovat, počítat a nedělat žádné zbrklé manévry. Prostě držet kurz a rychlost. Kupodivu jsme se ani jednou nedostali do kolize, dokonce ani tehdy, kdy už několikátý náměr ukazoval kolizní kurz. Nakonec jsme nemuseli měnit kurz ani o stupeň. Když pojedete přímo za svým cílem, ostatní zpravidla uhnou, pokud je to vůbec potřeba. Moře je veliké a všechny lodě se tam v pohodě vejdou.
V prosinci nejspíš u většiny z vás vrcholí sezona včetně sestavování rozpočtu na příští období. Držte kurz a rychlost, jaké chcete a potřebujete! Nenechte se stresovat nějakou krizí na obzoru, vzpomeňte na námořníky: nejdříve sledujte, měřte, počítejte, než vůbec začnete uvažovat o měně kurzu nebo rychlosti. Trh je také široký jako moře a všichni se na něj vejdou. Když pojedete přímo za svým cílem, ostatní vám vyklidí cestu. Až vás strach dožene ke změně směru nebo rychlosti, stejně jako na moři ztratíte akorát spoustu času. A čas, jak známo, jsou peníze! Takže plánujte přesně a rozvážně a nešijte sebou!
Autor