Zvýšení minimální mzdy 2019!...Dárek hodný reklamace?

Dne 20. 11. 2018 vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019.  Dle údajů MPSV se jedná již o 21. první změnu této mzdové veličiny od jejího zavedení v roce 1991. Minimální mzda se tentokrát zvýší o 9,4 %, tj. na 13 350 Kč měsíčně. Minimální hodinová mzda se zvýší na 79,80 Kč/hod. Vzroste také nejnižší úroveň zaručené mzdy, a to o 1150 Kč až 2300 Kč měsíčně dle odbornosti a složitosti práce  (13 350 Kč až 26 700 Kč). 

Lze říci, že vládní představitelé svým občanům připravili k Vánocům štědrý dárek, který bude (minimálně část českého obyvatelstva) kvitovat s povděkem. Nicméně jaký dopad bude navyšování minimální mzdy mít a koho se bude týkat? A co tento krok udělá s trhem práce?

Nová výše minimální mzdy bude mít přímý vliv např. na rodiče dětí. Od ledna 2019 poroste hranice pro uplatnění daňového bonusu na dítě, který lze uplatňovat, pokud rodič dosáhne na šestinásobek minimální mzdy. Rovněž se změna dotkne důchodců. Příjem ve formě důchodu nebo penze je od daně osvobozen, ale pouze pokud nepřekročí 36násobek minimální mzdy. Další skupinou, na kterou bude mít růst minimální mzdy vliv, jsou např. osoby bez zdanitelných příjmů – ty musí samy odvádět zdravotní pojištění, a to přinejmenším v jeho minimální výši. V aktuálním roce je tato záloha 13,5 % z 12 200 Kč, tedy 1 647 Kč měsíčně, nicméně v roce následujícím se částka zvyšuje na 1 802 Kč/měsíc.

A jaké zvažujeme dopady na trh práce? Ekonomické teorie a politické názory zaměřené více „doleva“ se shodují na tom, že garance nejnižší mzdové úrovně poskytuje nutnou ochranu sociálně nejohroženější části obyvatelstva před pádem do chudoby. Pravice pro změnu deklaruje převážně negativní následky regulací trhu, zejména růst nezaměstnanosti v důsledku vyšších mzdových nákladů zaměstnavatelů. 

Ale…lze se něčeho takového v aktuální době „zaměstnaneckého blahobytu“ vůbec obávat? Možná ne tak docela, ale jednu věc je nutno přiznat si rovnou – hospodářský vrchol, na kterém se nyní nacházíme, je vrtkavý a cesta z něj vede již jen dolů. Uvidíme kdy a uvidíme, co bude pak. Nedožene nás naše momentální nenasytnost? Ale…lze se něčeho takového v aktuální době „zaměstnaneckého blahobytu“ vůbec obávat?  Možná ne tak docela, ale jednu věc je nutno přiznat si rovnou – hospodářský vrchol, na kterém se nyní nacházíme, je vrtkavý a cesta z něj vede již jen dolů. Uvidíme kdy a uvidíme, co bude pak. Nedožene nás naše momentální nenasytnost?